Začínáme...

Existují vůbec okna, která izolují jako zeď, chrání v létě před horkem, ale v zimě pustí do interiéru sluneční paprsky, které vyhřejí celý byt? Se skly, na kterých nekondenzuje voda, z vnějšku se nedělá námraza, navíc s podstatně větší životností, protože z nich neutíká plyn, jsou bezpečná i proti zlodějům a která hlavně umí tlumit hluk tak, že není slyšet ani vlak?

Ale jistě, že, existují! Jsou dražší a rozhodně nevytváří takovou image, jako bourák, ve kterém jezdíme a velký dům, ve kterém bydlíme, takže nejsou pro většinu populace příliš zajímavá. Ale těm, kdo si je pořídí, umí zajistit ticho a tepelnou pohodu, mnohem více energie než kolik jimi uteče a dokonce i velmi úsporné vytápění. Proto se také vyrábějí stále větší a zabírají na domech čím dál větší plochu.

Pojďme si o nich povědět více (bez odkazu na jakékoliv výrobce nebo značky) a zkusme si definovat zájmové body na které se v tomto seriálu postupně zaměříme:

• Maximální tepelně izolační účinek, bez vnitřní kondenzace a venkovní námrazy.
• Maximální tepelný zisk ze Slunce v zimě a celkově plusová energetická bilance.
• Maximální ochrana před letním přehříváním v létě
• Co nejdelší životnost, trvalá funkce
• Ochrana před elektrosmogem (zdravé bydlení)
• Nezdeformovaný odraz u skleněných fasád
• Maximální akustický útlum
• Maximální bezpečnost
• Ekologické měřítko

Extra:

• Topná skla jako velmi účinný zdroj sálavého vytápění
• Okna s rekuperačním větráním, integrovaným v rámu
• Ultralehká zasklení pro světlíky a celoskleněné střechy
• Odsuvné celoskleněné stěny (HS portály vs. řešení s minimálními rámy)
• Skleněná termoaktivní fasáda s uložením tepla na zimu a chladu pro léto.

Když se řekne okna, hodně lidí si představí jen skla. Ale okno jsou i rámy a také stínící technika

Začněme rámy. Ty by si sice pro svou rozmanitost zasloužili vlastní seriál nebo alespoň dlouhý článek, já si ale dovolím zestručnit problematiku do několika vět a rozdělit je na 4 základní kategorie.

Hliníkové jsou nejtrvanlivější, ale izolují hůře než plastové a dřevěné. Díky své malé hmotnosti, velké pevnosti a především dlouhé životnosti se používají nejvíce na celoskleněné fasády a pro designová řešení. Pro běžnou bytovou výstavbu už méně (roli hraje i vyšší cena). 

Plastové jsou suverénně nejlevnější a proto i nejčastěji používané. Ale u větších rozměrů a především u tmavých odstínů se plast při oslunění roztahuje venku více než v interiéru a rám se pak může kroutit (nebo je třeba do něj dát silnější kovovou výztuhu, která ale snižuje tepelně izolační účinky) a pak netěsní nebo jde špatně zavírat.

Proto se stále více stavebníků vrací ke dřevu. Lze z něj vyrobit rámy tlustší než 10 cm bez rizika ztráty těsnosti a tedy umožňují zasklít i velmi tlustá izolační skla nebo se vyrábí i jako kastlová přes celou tloušťku zdi s extra vnitřními a venkovními křídly a vnitřním parapetem. Dřevo je vynikající i z hlediska akustiky a jako jediný materiál je paro-propustný, tedy "dýchá". Bohužel je háklivé na vodu a UV světlo, takže musí být buď speciálně ošetřené (nejlépe napuštěné olejem s voskovou finální vrstvou), či v kombinaci s jinými materiály (dřevo-plast, dřevo-hliník).

U bezrámového zasklení vyplňuje celý stavební otvor izolační sklo (izolující vždy lépe než jakýkoliv rám), které plynule přechází do fasádní tepelné izolace. Řešení je nejen velmi elegantní, ale především naplňuje všechny požadavky, které na okno klademe z hlediska izolačního účinku, solárního zisku, akustiky, ale i bezpečnosti a hygieny.

Jediné, co lze bezrámům vytknout, je komplikace při případné výměně skla - i proto se zde běžně používají kalená bezpečnostní skla, které běžným způsobem rozbít nelze a tím pádem je i vyšší cena.

Otvíravé prvky se do celo-skleněných ploch integrují pomocí hliníkového nebo dřevěného rámu.

Ale i bezrámové zasklení má svoji Achillovu patu - a to je napojení skel přímo na sebe tzv. strukturální spárou. Zde tvoří okraje skel a výplň spáry tepelný most, protože izolují mnohem hůře než kdyby byl použit rám. Lze to sice vyřešit pomocí jednoho velkého izolačního skla, tvořící výplň celého otvoru (v Evropě max. 3,2 x 7m, z USA nebo ASIE lze dovézt i 7 x 18m), ale čím větší sklo, tím geometricky roste i jeho cena.   

Další díl: Maximální izolační účinek zasklení